Je to skutečně pět tisíc hesel, které tvoří obsah třetího vydání Beckova Právnického slovníku – přepočítal jste si je pečlivě, pane profesore?

Dobrá otázka, nepřepočítal, protože to je záležitost technické přípravy slovníku. V každém případě je třetí vydání slovníku širší oproti prvnímu vydání o cca 500 hesel, a to první vydání mělo 4.500 hesel.

Prozraďte nám, proč jste se vůbec uvolil - a to dokonce již potřetí - převzít náročnou a nezáviděníhodnou roli vedoucího týmu špičkových expertů, kteří jsou permanentně časově zaneprázdnění, a proto logicky i termínově nespolehliví, aby garantovali věcnou úroveň hesel v rámci příslušných právních oborů? Výše honoráře to jistě nebyla, že…

Když jsem byl požádán poprvé, abych editoval právnický slovník, byla to mě výzva, která se neodmítá. Tehdy to bylo dobrodružství, zda vybereme vhodná hesla, zda najdu schopné a ochotné spolupracovníky a je-li představa o moderním flexibilním právnickém slovníku střední velikosti vůbec uskutečnitelná. Myslím, že se to v zásadě podařilo už v prvním vydání. Nezastírám obtíže. Vždyť jsme teprve postupně vytvářeli pracovní kolektiv lidí s různými odbornými zájmy, představami a schopnostmi kolektivně pracovat, vzájemně se respektovat s cílem vytvořit dobré společné dílo. I ta termínová nespolehlivost některých autorů se překonala a první vydání nevyšlo proti původním záměrům příliš opožděně. Druhé a třetí vydání slovníku už vycházelo s práce osvědčeného pracovního kolektivu, který vyžadoval jen malé změny nebo rozšíření vzhledem k potřebě slovník rozšířit o hesla, na která se v prvním vydání nedostalo. K honoráři jako motivaci k práci na slovníku. Práce na jednotlivých heslech není a nemůže být motivována především finančně. Tak výnosná práce to není, aby to byl „leitmotiv“ pro účast v autorském kolektivu. Myslím, že tou motivací byl především vědecký nebo odborný zájem formulovat a vytvářet smysluplná hesla a dát své zkušenosti a znalosti spolu s dalšími autory k dispozici veřejnosti v koncentrované formě slovníku.

Seznamte nás laskavě blíže s Vašimi garanty pro jednotlivé právní obory a můžete-li, řekněte nám, zda jste byl v průběhu prací s nimi všemi stejně spokojen?

Nejdříve několik poznámek k organizaci práce na slovníku. Na jednotlivých heslech pracovalo celkem 54 autorů, kteří byli rozděleni do šesti autorských týmů. Vedoucími těchto týmů a nejbližšími spolupracovníky byli: prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc. pro oblast pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, prof. JUDr. Josef Fiala, CSc. pro oblast občanského a rodinného práva, prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. pro oblast trestního práva, prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. pro oblast mezinárodního práva a evropského práva, JUDr. Ivana Štenglová pro oblast obchodního práva. Vedoucím autorského kolektivu pro oblast správního práva, ústavního práva, finančního a daňového práva, teorie práva, práva životního prostředí, římského práva a právních dějin spolu s vedením celého autorského kolektivu jsem byl já. Se všemi uvedenými vedoucími byla dobrá spolupráce. Pravda, mohlo to být někdy lepší, ale při tak náročné práci šlo především o to, aby předmětem práce byla vhodná hesla, byla zajištěna jejich realizace a dobrá koordinace práce tak, aby výsledkem byl systémově akceptovatelný výběr vzájemně propojených hesel z příslušné oblasti. A to se podařilo.

Co bylo pro Vás při přípravě třetího vydání Právnického slovníku nejobtížnější?

Každý úspěšný právnický slovník musí nutně počítat s legislativními změnami, které mají podstatný vliv na instituty v slovníku obsažené. Takové změny jsou v dnešní době mimořádně frekventované. Slovník však nemůže být komentářem k jednotlivým zákonům, musí si vždy zachovat jistý odstup a vykládat spíše pojmy a zásady v právu, než být komentářem jednotlivých paragrafů. Proto ani při přípravě třetího vydání právnického slovníku jsme tuto myšlenku neopustili. Na druhé straně jsme se museli vyrovnávat s takovými legislativními změnami, které na koncepci slovníku měly podstatný vliv. Připomínám nový trestní zákoník, změny občanského soudního řádu, zákoník práce, nový správní řád, stavební předpisy a mnoho dalších. Nejobtížnější pro třetí vydání však byly novely, které na poslední chvíli měnily dříve schválené předpisy (např. novela trestního zákoníku z července 2009).

Čím jste se při zpracování Právnického slovníku inspirovali?

To, na co jsme se při práci na slovníku nejvíce soustředili, totiž maximálně propojit jednotlivá hesla a tím poskytnout čtenářům co nejspolehlivější informace o propojenosti právních institutů, byl úkol nadmíru obtížný, a proto jsme hledali poučení v obdobných pracích zahraničních. Zvláště nám pomohly právnické slovníky z Nakladatelství C. H. Beck. Dílo, které odevzdáváme veřejnosti, se pokouší čtenáři nabídnout základní přehled o právu jako významném kulturním fenoménu s obrovskou tradicí v rámci slovníku střední velikosti. Právě tím naplňujeme osvědčenou metodiku beckovských odborných slovníků.

Jak dlouho se vůbec třetí vydání, které vyšlo nyní v říjnu, připravovalo?

Více než rok, neboť některá hesla vyžadovala nejen revizi stávajícího textu, ale nové zpracování příslušných hesel, zejména v oblasti trestního práva., občanského soudního řádu, nového správního řádu a některých dalších zákonných úprav.

Myslíte si, že advokát z praxe může najít ve Vašem Právnickém slovníku klíč k řešení problému svého klienta nebo existuje jiný důvod, pro by si jej měl opatřit?

Advokáti patří tradičně do skupiny právníků, jejichž přehled o právním řádu by měl být co nejširší. Jako v každém jiném povolání tuto univerzálnost sice dnes narušuje specializace, přesto se však domnívám, že Právnický slovník je také dobrou profesní pomůckou pro základní informace o systému práva a jeho jednotlivých institutech, o nových jevech v právu, i připomenutím starých „dobrých pravd“, které nám někdy z paměti vypadly. Vždy patřilo k dobrému jménu každého dobrého právníka mít odbornou knihovnu nikoli pro okrasu, ale aby z ní mohl čerpat potřebné informace. Dobré slovníky do těchto knihoven patřily a tvořily jakousi jejich páteř.

Doporučil byste studentům práv nebo příbuzných oborů, aby si Právnický slovník přáli od svých rodičů pod stromeček. Pokud ano, proč?

Jistě by to byl hezký a užitečný dárek pro každého, kdo se zajímá o právo a hledá v něm poučení i souvislosti. Právě absolventi práv by měli mít univerzální znalosti z oboru práva a právní teorie a k tomu jim v přípravě ke studiu tento slovník dává základní orientaci. Mnohá hesla zpracovali renomovaní univerzitní učitelé, i to je důvod k tomu, aby tento slovník byl při studiu využíván.

Co byste v souvislosti s novým vydáním Právnického slovníku řekl čtenářům našeho časopisu rád na závěr?

Ať je tento slovník k užitku všem, kdo jsou advokáty, soudci, učiteli nebo vykonávají jiné právnické profese, studentům práv a příbuzných oborů, i všem těm, kteří hledají ve složitém systému práva poučení, radu či názor.

Rozhovor byl uveřejněn v časopise Bulletin Advokacie 11/2009 (str. 28)

Knihu si můžete zakoupit v eShopu C. H. Beck.